V sobotu 26. listopadu jsme vyrazili v očekávání kulturního zážitku směr Krupka - Unčín, do restauračního zařízení zvaném "Mlejn". U vchodu nás uvítala jako jeden z pořadatelů "máma", za dobrovolný příspěvek jsme vyfasovali minilopatičku z plastu - účel  jsme se měli dozvědět během večera - jeden z žertíků a dobrých nápadů Kapra.

       Po vstupu do rozlehlého sálu jsme si my zimomřivá děvčata musela objednat čajíčky s rumem.

Peyrak se pro tento večer "obětoval" a podvolil se čestné funkce  taxikáře - tvářil se mučednicky a statečně popíjel jednu Matonku za druhou.

Následovalo vítání dalších příchozích trampů a kamarádů, výměny PF 2012 a dárečků. Velkou radost nám udělal Tex st., který nám věnoval 2 krabice propracovaných 3D placek z nádherně vykresleného dřeva. Dráček s Hokym byli obdarováni miniaturami "usáren",

perfektně provedených do nejmenšího detailu. Prostě Tex s Kalkulačkou se vyřádili, moc  nás potěšili.

 Kolem 20. hodiny se shromáždili vlajkonoši, následně byli vyznáni k zavěšení osadních vlajek .

Kapr zahájil 17. setkání, zazněla Vlajka, a po pietní vzpomínce na kamarády, kteří již nejsou mezi námi začaly hrát kapely.

Večer  zpříjemňovaly dvě kapely:  Kdo má čas - z Ell Tora a českobudějovická skupina Dědous. Šerif Ell Tora   vyhlásil osadu roku 2011 (asi kde v letošním roce trávil nejvíc času), k našemu udivení to byla naše osada Náhoda. Dráček si šel pro odměnu - krásný obrázek v dřevěném rámečku s věnováním. Kapr také poděkoval Texovi a Kalkulačce za oblékání trampských panenek.                     

    Během zábavy se nás Kapr vyptával: máte lopatičky?my , ano máme.. prý až bude sněžit aby jsme se dostali domů.....   Pak vysvětlil další použití: kdo má lopatičku tmavě zelené barvy a dvakrát provrtanou, vyhraje 100Kč a může je použít v baru.. Jelikož se nikdo nepřihlásil s výhrou, zůstala tato lopatička ještě v pytli u vchodu.

   Bavili jsme se, tančili, mezitím Kapr vyzval přítomné kamarády,  aby každá osada svou formou vyjádřila, jak její členové vidí osadu Ell Toro. Black Hills se pustili do hudebního ztvárnění, ale pro rachot v zadní části hlediště toho moc slyšet nebylo.....

   Kamarádi vodáci předvedli pěkný vzpomínkový obraz - malovaný komiks. Náhoda prozřetelně umístila prezentaci s promítacím plátnem a figurínou - živým obrazem stranou do přilehlého baru - kolemjdoucí museli chtě nechtě zhlédnout  skorodokumentární filmeček a obdivovali našeho figuranta s plyšovou "Ťapinou". Někteří při pohledu na plátno zjistili, že se na fotkách z loňského potlachu Ell Tora nebo minulého setkání poznávají.

Myslím, že jsme se všichni skvěle bavili, ale při pohledu na hodinky jsme se všichni jako jeden

muž (kromě Jeleny), zvedli a po dohodě, kdo s kým odjede autem domů, asi o půl druhé rozloučili a vytratili.

Bylo to asi docela rozumné, ostatní také už balili.

Cítili jsme se mezi kamarády dobře, a  budeme se těšit na další akce v příštím roce.

 

Ivana